Skladby / Compositions

- Audiovisual installation /2008/

Díla Jany Bernartové a Jana Nálepy jsou obrazy průběžně generované počítačovými programy, nepřetržité náhodné děje. Způsob, jakým se pohybují, však vyvolává pocit stálého obrazu. Jako pohled do krajiny, jako stát v proudu řeky, v jejich nepřetržitém chvění, toku, zvuku, vyjímají nás z děje, z času. Navozují napětí mezi neustálým a věčným. Dění v obrazech je jemné, podobné skupenským přeměnám. My však ve skutečnosti nezkoumáme tyto děje, ale dojem krajiny, kterou kompozice vyvolávají. Naše stanovisko, náš výhled je neměnný, i tyto procesy jsou vlastní věčné krajině - a tedy věčné. Stojíme před Janinými zimními krajinami, díváme se na horizont, kterého nemůžeme nikdy dosáhnout a spolu s chvějivými bytostmi v popředí pomalu umrzáme. Nikdy však neumrzneme. Honza nás staví na pláň, po které jeden za druhým probíhají pramínky. Tóny potoků generují hudební skladbu. Jsou to však zvláštní toky. Neplynou po linii, naopak jsou plynoucími liniemi. Nejprve jsou to koryta po hudbě, předpisy pro hudbu, když jdeme krajinou a znovu je čteme, oživujeme tuto hudbu. Plynou před námi jako partitury, obklopuje nás věčný zvuk vody vlastní mělčinám, meandrům. Hudba zpětně nechává svoje generativní linky změknout, roztát, barevně proudit. Vrací bílé pláni jaro.

Text k výstavě Měrná tepelná kapacita /autor: Andrea Tůmová/

Work: Orgasmus, Mirror, Kim Ki-duk:Seom, CarCrash, Denní spotřeba, Zhmotněno z pohybu, Trajektorie, Zvuková paleta, Skladby

EXHIBITIONS, BIO

Commercial & Other: Anim/Video, Architecture, Graphic, Web